Blog

7 let v roli fotografa na vlastní noze, aneb několik slov k zamyšlení o smyslu fotografie …

Tak jako každé ráno, i dnes jsem vstával s odhodláním vytvořit opět něco nového, něco viditelného, co si lidé zapamatují. O to větší radost jsem měl, když jsem se podíval na kalendář a zjistil jsem, že je to dnes přesně 7 let od symbolické chvíle, kdy jsem převzal list papíru s výpisem živnosti pro fotografické práce. Po celý den přemýšlím, zda je to krátká či dlouhá doba, abych mohl něco hodnotit. Nakonec jsem dospěl k názoru, že je to poměrně dlouhá doba a je spousta věcí, na které nedokážu zapomenout a při kterých mi život ukázal jak svou pozitivní, tak negativní stránku.

Nebudu se vracet k dobám, kdy jsem jako 15-ti letý kluk běhal po polích a sdílel všechny své fotografie na Farmwebu, o tom jsem se už rozepsal v jednom z předchozích příspěvků. Nicméně se pozastavím nad samotným sdílením fotografií. Když ještě neexistoval Facebook/Instagram a podobné sociální sítě, všichni své fotografie ukazovali na několika dostupných portálech a kvalitní fotografie byly znát na první pohled, stejně tak fotografie s prvními pokusy o post-produkci. Zviditelnit se pro ostatní bylo poměrně jednoduché a i mně samotnému to otevřelo cestu do několika firem najednou. Kvalitní fotografie byla v té době ukázkou fotografa, který nejen že dokázal fotografii zachytit v kompozičně zajímavém podání, ale přidal tam třeba i něco málo z post-produkce a lišil se od ostatních. Nebylo potřeba produkovat velké množství fotografií a ideálně každý den přidávat na internet novou fotografii. Pro samotného fotografa to bylo období, kdy se mohl na svou práci soustředit na 90% a zbylých 10% věnoval propagaci.

S postupem času se však vše obrátilo a změnilo, fotografem je v dnešní době téměř každý a kdo si jako první nezaložil Instagram či Facebook účet, jakoby neexistoval a jen těžce “dohání” ostatní. Je velice jednoduché nahrát fotografii na Instagram a za pomocí několika kliknutí z ní vytvořit téměř dokonalé umělecké dílo. Stejně tak si kdekoli stáhnout návod na jednoduché úpravy ve Photoshopu a ejhle, máme zde další brilantní fotografií. Dá se ještě vůbec fotografie brát jako umělecká profese?

V počátcích fotografie byl ze strany umělců znát velký odpor vůči fotografii jako takové, malíři odmítali přínos fotografie a stavěli do popředí skutečné malířské díla. Postupem času však šlechta a několik zámožných jedinců poodhalilo kouzlo fotografie, její rychlost a kvalitu obrazu, která se s malířem nedala porovnat. I přesto si fotografii mohlo po dlouhou řádku let zakoupit pouze několik vyvolených, nebo těch, kteří si několik měsíců na jednu fotografii šetřily veškeré své úspory. Postupně se však ceny fotografií snižovaly a to zejména díky jednodušším a levnějším fotoaparátům. Avšak není tomu ani tak dávno, kdy ještě byly znát rozdíly mezi profesionálním fotografickým vybavením a amatérskou výbavou. Mluvím teď samozřejmě o vizuální stránce a o pohledu lidí na fotografií jako takovou.

S příchodem sociálních sítí šla kvalita fotografií, jejich cena a vůbec hodnota fotografie prudce dolů. A bohužel to ovlivnilo nejen samotný obor fotografie, ale i celkový pohled lidí na fotografii. V dnešní době má člověk každý den před očima stovky fotografií, stovky různých fotografů a i když mám pocit, že 70% fotografií vypadá stále stejně, včetně použití stejných filtrů a zbarvení, každá podobná fotografie má na Facebooku přes tisíc “like” a její hodnota jde pomyslně nahoru nehledě na obsah, či nápad. Nehledě na skvělou možnost propagace fotografie za několik stovek, či tisíců.

Možná máte pocit, že je v dnešní době jednoduché stát se fotografem a vidíte to na mnoha svých kamarádech či známých. Ale opak je pravdou. Je totiž velký rozdíl mezi fotografem s tisíci “like” na svých stránkách a fotografem, pro kterého je fotografie i prací a zdrojem finančních prostředků každý měsíc. Uživit se jako fotograf je stále těžší a pokud chcete zůstat ještě i viditelný, musíte své propagaci věnovat alespoň 60% svého času, takže na tu opravdu kvalitní práci už vám toho času moc nezůstane. Ono

Jsem vděčný za své dřívější léta a za ty chvíle, kdy jsem mohl své práci věnovat čistý, ničím nerušený čas během každého dne. Dalo mi to totiž možnost vytvořit si portfolio, které i v dnešní době může být pro řadu firem a lidí zajímavé. To je pro mne asi to největší pozitivum. Být fotografem je pro mne radostí a pokaždé, když držím v rukou fotoaparát, přemýšlím jak bude samotná fotografie nakonec vypadat a co vše je možné do ní vložit, aby byla ještě lepší. Nedívám se na fotografii jako na obrázek, který mi za chvíli nahradí další, ale chci tomu dát i něco navíc, svůj rukopis, který je potom znát přes všechny ostatní fotografie.

Někdy přemýšlím, zda budu ve fotografii i nadále pokračovat, ale pokaždé, když mě tato myšlenka napadne, říkám si, že je vždy možnost dát tomu ještě něco navíc, vytvořit opět něco nového a pokračovat dál. Věřím, že mi tato pozitivní energie vydrží i nadále a začátek nové spolupráce s několika společnostmi v letošním roce budiž tím pozitivním ukazatelem.

Přeji všem, kteří fotografii dávají veškerý svůj čas, aby pro ně i nadále byla každá fotografie radostí, nehledě na množství “like” :-)

A na závěr přidám ještě jeden citát, který mám velmi často před očima, když fotím: “Fotografie pro mě neznamená dívat se, znamená cítit. Pokud se při pohledu na svoji fotografii nevcítíte, nemůžete chtít ani po ostatních, aby se do vašich fotografií vcítili.” Donald McCullin, 1935

Individuální kurzy pro zvládnutí základních a středně náročných úprav v prostředí Adobe Photoshop.

Je to již nějaký ten pátek, kdy jsem naposledy mluvil o vytvoření výukových videí pro Adobe Photoshop, zejména s přihlédnutím na techniku, krajiny, složitější montáže a obecně aplikovatelné úpravy. Tento koncept je stále aktuální, ale vzhledem k náročnosti příprav a tvorbě samotného DVD to bude ještě nějakou chvíli trvat.

Nicméně díky poptávce, která se v mém okolí objevila, jsem se rozhodl nabídnout Vám variantu, která by mohla být pro mnohé z Vás ještě více atraktivní a zejména by dokázala pokrýt mnohem větší oblast v úpravách digitální fotografie.

Od 24. dubna 2017 se bude možné přihlásit na individuální kurzy v prostředí Adobe Photoshop, kdy s Vámi osobně proberu základní a pokročilé metody, ukážeme si spoustu praktických příkladů a zodpovím veškeré Vaše dotazy.

Když jsem si procházel a podrobně studoval současné možnosti, které Vám jsou na internetu nabízeny, zjistil jsem poměrně zajímavou skutečnost. Všechny kurzy jsou rozděleny do mnoha detailů/malých celků a mnohé z nich v podstatě ani nedokážete využít v praxi. K tomu byste totiž potřebovali další detaily a následně mít perfektní předpoklady k tomu, abyste dokázali všechny detaily spojit. Stručně řečeno, jednotlivé kurzy se snaží čas co nejvíce rozdělit, abyste mohli na konci kurzu po zaplacení odcházet s pocitem mnoha nových znalostí, nicméně zjistíte, že bude pro Vás těžké je spojit a využít v praxi. Myslím si a zastávám názor, že každý člověk má různé požadavky a různé cíle. Není možné vše vyučovat obecně, protože v závěru bude dotyčný spokojený pouze zčásti a bude potřebovat přijít znova, aby se naučil další část.

Chci tedy přistoupit ke každému zcela individuálně, samozřejmě s přihlédnutím na základní osnovu kurzu, tak aby potřeby a požadavky jednotlivce byly ke konci kurzu naplněny.

Níže přikládám ilustrační osnovu kurzu, díky které si můžete udělat představu, jak by kurz mohl vypadat, pokud byste neměli žádné specifické požadavky:

 

1. Úvodní část – úvod a představení hlavních částí programu Adobe Photoshop/Adobe Lightroom pro základní úpravy a zpracování většího množství fotografií 

  • Seznámení s Adobe produkty
  • RAW vs. JPEG, práce v Adobe Camera RAW, Adobe Lightroom, barevné režimy sRGB/Adobe RGB
  • Základní retuše v RAW formátu, zpracování obsáhlejšího souboru fotografií v několika krocích
  • Jak připravit fotografie k tisku během několika kliknutí, jak fotografie efektivně ukládat při zachování vysoké kvality
  • Porovnání konkurenčních programů pro základní práci s RAW formátem

 

2. Základní práce v programu Adobe Photoshop – první kroky pro editaci a úpravy fotografií v prostředí programu Photoshop

  • Základní nastavení úrovní/křivek, práce s histogramem, vyvážení barev, jednoduchá a rychlá úprava fotografie
  • Ne-destruktivní základní retuš, rychlejší postupy pro retuš, retušování větších oblastí
  • Výběry rychle a kvalitně
  • Vrstvy úprav a jak je využít
  • Práce s vrstvami, pochopení vrstev a jejich efektivní využití, retušování za pomocí vrstev

 

3. Pokročilejší metody v post-produkci fotografie – středně náročné postupy pro zvládnutí základních montáží a finální zpracování fotografie

  • Prolínání vrstev, práce s několika vrstvami najednou, výměna oblohy
  • Jak ne-destruktivně spojit více vrstev do jedné fotografie
  • Jak sladit barvy a vrstvy do finální kompozice
  • Finální úpravy fotografie
  • Příprava fotografií pro web/tisk

 

Časová náročnost kurzu: 3,5 hodiny (samozřejmě nebudu mít stopky na stole)

Cena kurzu: 3 290,- Kč 

V ceně kurzu:

  • Příjemné prostředí pro výuku v Praze
  • Možnost domluvit se na konkrétním místě, přímo u Vás, dodatečné náklady řešeny vždy osobně
  • Možnost zapůjčení notebooku s aplikacemi Adobe Creative Cloud
  • USB flash disk obsahující cvičné soubory ve formátu .psd, který si odnesete domů
  • Možnost práce na Vašich osobních fotografiích
  • Individuální konzultace i po skončení kurzu

 

Rád bych připravil kurz v prostředí, kde se cítíte nejlépe, není tedy problém se domluvit a já za Vámi přijedu osobně. Stejně tak zde nechci uvádět konkrétní termíny, kdy bude možné kurz absolvovat. Rád bych Vám dal prostor a domluvil se na termínu, kdy to bude nejlépe vyhovovat Vám a dle toho se zařídím.

V případě Vašeho zájmu mě neváhejte kontaktovat na mém osobním e-mailu: jakub.nitran@gmail.com a určitě spolu nalezneme nejlepší možné řešení.

 

 

Making of 2015 shootings & PF 2016

The last hours of year 2015 are coming to the end and I would like to wish everyone in the new year 2016 mainly optimistic and peaceful start, a lot of personal and professional success, good strong health! And at the end of this year, I want to show you some photos “making of”, how it looks like during photo shootings of agricultural machinery. And also I would like to thank Conquest Werbeagentur GmbH for great cooperation during this year, it’s great to work with such a perfect team of people.  Enjoy New Year’s Eve celebrations and a Happy New Year 2016!

 

Poslední hodiny roku 2015 se blíží ke svému konci a já bych rád všem popřál do nového roku 2016 hlavně optimistický a klidný start, spoustu osobních i pracovních úspěchů, pevné zdraví a pokud si budete dávat nějaká předsevzetí, tak ať se vám splní do posledního bodu :-) A těm, kteří se budou v novém roce věnovat fotografii přeji, ať zachytí vždy ty nejlepší záběry a jdou vždy svou vlastní cestou, protože jen tak to člověka může bavit a může to dělat s radostí. A na závěr tohoto roku vám chci ukázat několik fotografií “making of”, jak zhruba probíhají reklamní focení zemědělských strojů. Děkuji tímto také reklamní agentuře Conquest Werbeagentur GmbH za perfektní spolupráci na nových projektech, své rodině a zejména pak své přítelkyni za podporu a svému kolegovi Jaromíru Zubákovi za skvěle odvedenou práci :-)  Užijte si silvestrovské oslavy a šťastný nový rok 2016!

 

Snažím se vnímat každý okamžik, aneb jak zachytit lepší fotografie a mít radost z práce

Rok 2015 se nezadržitelně blíží ke svému závěru a brzy se opět všechny sociální sítě zaplní různými pohlednicemi, novoroční přání budou všichni sdílet nebo se budou snažit vytvořit to své. Bohužel mám pocit, že to lidé dělají jen díky skutečnosti, že to tak praktikují i všichni ostatní, je to teď populární na Facebooku, Twitteru a nevím čem ještě. Kam se ovšem vytratil ten skutečný okamžik, podstata těchto tradic? Kolik lidí si sedne k počítači, nebo dokonce k opravdické pohlednici, zamyslí se nad tím, co by chtěli popřát všem svým přátelům a blízkým, vymyslí zajímavou fotografii která druhé osloví a třeba i udělá radost? Mrzí mě, že těch lidí bude stále méně a upřímně řečeno, je to tak bohužel se vším. Rok 2015 byl dle některých rokem velkých změn a já s tím naprosto souhlasím. Otázkou zůstává, zda ty změny byly spíše pozitivní či negativní.

 

Sám za sebe musím říct, že pro mě ty změny byly spíše pozitivní, i když jsem to na samém počátku tohoto roku nečekal. Množství práce se každým měsícem zvyšovalo a v půlce roku již přišla situace, kdy jsem se dostal na téměř úplné dno mých fyzických i psychických sil. Fyzické síly dokážete pořádným odpočinkem rychle získat zpět, ale co ty psychické? Všechno začalo bezvýznamným sledováním událostí, které tento rok obklopují asi každého. Schválně říkám bezvýznamným, protože v závěru se to tak opravdu ukázalo. Sledoval jsem zprávy téměř “online”, tak jak to je teď trendy, moje výkonnost klesala a nadšení pro fotografií se ztrácelo do věčných lovišť. Okolí pro mě zůstalo téměř neviditelné a začal jsem žít ve strachu, který ovlivnil nejen mě samotného, ale zejména mou práci a vše kolem. Postupem času jsem si však uvědomil, že něco není v pořádku, že takto nejde dál pokračovat a být člověkem, který žije strachem a zároveň tvoří kreativní práci. Přišlo to doslova “za minutu dvanáct”. Začal jsem na sobě intenzivně pracovat, zakázal jsem si sledování zpráv, opět jsem hledal cestu jak vnímat své okolí, svou rodinu a dát veškeré úsilí do své práce. Výsledkem bylo velké množství nových fotografií a zejména zcela nového stylu fotografií v zemědělství, které jsem ještě se svým kolegou vymyslel a nakonec i zrealizoval. Bylo to těžké a neříkám, že mám i teď 100% vyhráno, nicméně jsem si uvědomil spoustu věcí, které si člověk neuvědomí, dokud si dané situace nezažije sám, ať už mu to kdokoli říká jak chce.

 

V letošním roce se společnost posunula dalším krokem k tomu, aby spousta lidí vnímala tento život tím způsobem, že jej pouze “prožívají”, nežijí daným okamžikem, který se jim naskýtá. To množství zpráv, událostí a zejména různých psychologických her na sociálních sítích je už tak velké, že spousta jedinců téměř není schopná uvažovat svým vlastním myšlením a žije doslova a do písmene “online”. Strach dokáže lehce pohltit každého a je jen na něm, zda se s tím dokáže vypořádat či nikoli, smutné je, že spoustě lidí nedochází, že i “obchod se strachem” je velice výdělečný a každému jde vždy jen o sebe samotného, nikoli o zájmy dalších.

 

Nejtěžší na tom všem je fakt, že ať budu sdílet na internetu cokoli, neovlivním tím nic, krom svého pocitu a utvrzování se v pravdě, kterou kdokoli šíří. Pokud se podívám sám na sebe, tak kromě toho, že jsem strachem ovlivnil veškerou svou výkonnost a tvořivost, nedokázal jsem vůbec nic. V současnosti jsem zapojený do spousty projektů a tvorby nových fotografií, snažím se vnímat každý okamžik, který je kolem mé osoby nebo se mě jakkoli dotýká a díky tomu si také uvědomuji, že spokojenost s mou prací je ze strany firem stále větší a má radost z každé dobře odvedené práce je několikanásobně větší.

Fotografie je obor kreativní a v nepřeberném množství fotografů je velice těžké vybudovat si své jméno. Zjistil jsem však za poslední půlrok takovou maličkost, která možná mnohým utíká před očima. Každý den si všímám lidí kolem sebe, všichni žijí ve spěchu, stresu a povinnostech, málokdo se na vás v poslední době usměje. Ten pocit, že má člověk svou práci rád, má kolem sebe blízké, kteří jej podporují, mě však dokáže nabít natolik, že se i přes všechny negativní události snažím úsměvem potěšit i své okolí a přenést to i do fotografií, které každý den v počítači vytvořím. Je to možná příliš jednoduché a na druhou stranu to spousta lidí přehlíží. A není to jen o té práci, je to i o těch maličkostech, kdy budu mít rád své hobby, budu mít radost z každé fotografie, která se mi podaří a pokud ne, budu se snažit se jí zlepšit. Minimálně pro sebe udělám mnohem víc, než když budu sdílet vše, co mi přijde do cesty. Každý den je spousta příležitostí, jak si jej zpříjemnit a mít radost z maličkostí. Nejhorší je se zastavit, otáčet se za sebou, nebo mít strach z něčeho, co nedokážu ovlivnit.

 

Myslím si, že je přede mnou ještě spousta úkolů a překážek, ale mám radost, že tu největší jsem dokázal překonat. Překonat strach a žít každým okamžikem je nesmírně těžké, ale výsledek pak stojí za to, zejména v dnešní době.

Digitální fotografie včera a dnes aneb kam zmizela mladá generace nadšených fotografů?

Měsíce a měsíce utíkají, stovky hodin práce za mnou a stovky hodin práce přede mnou. Čas zastavit se a dopřát si chvíli odpočinku je stále větší vzácností a mít čas se zamyslet nad okolím, nad současnou dobou, nad problémy kolem mě, to už si ani nepamatuji, kdy jsem měl nějakou podobnou příležitost. I přesto jsem se rozhodl napsat tento článek, protože mě tato myšlenka provází už slušnou řádku dní a nedokážu se jí zbavit jen tak lehce.

Bude to již téměř 15 let, co jsem poprvé vzal do ruky digitální fotoaparát a vyrazil jsem na pole pořídit svou první fotografii zemědělského stroje. Bylo to obrovské nadšení a zároveň zklamání při pohledu na výsledek v počítači. Doteď si pamatuji, že 12 z 15-ti fotografií jsem měl rozmazaných a nepoužitelných. I když jsem tomu zatím příliš nerozuměl, začal jsem si hledat články o fotografování a snažil jsem se sám naučit co nejvíce, pochopit základní principy a uvažovat postupně i o kompozici, což bylo pro mě asi to nejtěžší. Rodina mě v tom podporovala a každým lepším snímkem jsem všechny přesvědčoval, že mě to opravdu baví. Portál FarmWeb byl pro mě hnací silou a i přesto, že jsem těžce nesl každou kritiku, postupem času člověk zjistí, že každá konstruktivní kritika může člověku jen pomoct.

Po několika digitálních kompaktech přišla má první digitální zrcadlovka, což byl pro mě obrovský krok vpřed a zároveň i krok vzad. Nebudu totiž přeci fotit do formátu JPEG, když mám možnost fotit do formátu RAW a následně z fotografie vytáhnout co nejvíce. Začátky byly těžké, galerií přibývalo a s tím i množství kladných ale také negativní komentářů na FarmWebu a dalších sítích pro sdílení fotografií. Strávil jsem každou volnou chvíli u knížek, internetu a výukových kurzů, abych se dokázal zlepšit ve zpracování digitální fotografie. Tvrdá práce přinesla po několika letech své výsledky. První spolupráce se společnostmi vyrábějící zemědělské stroje byly podepsány, ale to ani zdaleka neznamenalo, že mám vyhráno. Absolvoval jsem další výukové kurzy, spousty seminářů a jak jen to bylo možné, věnoval jsem se své vlastní tvorbě, která ani nikdy nebyla publikována, chtěl jsem se zlepšit v každém detailu.

Začátky mé profesní kariéry byly složité, velké množství úvěrů, půjček na techniku, orientace nejen na fotografií ale také na video, téměř každý den zklamání z reakcí lidí a zákazníků. Ale i přes všechny počáteční problémy a těžkosti jsem se nevzdal svého snu a chtěl jsem do toho dát vše, čeho jsem schopný. Dělám to i dnes a pokud zrovna neretušuji fotografie, či nestříhám video, prohlížím si nově vydanou literaturu v oblasti zpracování digitální fotografie, hledám články o nových možnostech, foto-technice a taky se snažím komunikovat s dalšími lidmi, kteří se orientují v této oblasti a společně s nimi je možné vytvářet nové a zajímavé projekty.

Kam ovšem spěje společnost kolem mě? Kam se podělo nadšení mladých lidí, kteří běhají po poli nebo v krajině a chtějí se stále zlepšovat? Opravdu si mladí lidé myslí, že fotografie z mobilu je vhodná a dostačující, aby si mohli říkat fotograf? Proč všichni dokážou sdílet své výtvory jen na Facebooku a pokud fotka nedosáhne 500 like, je automaticky neúspěšná a znamená to zbytečnou snahu? Proč každý den všichni navzájem sdílí své stránky, namísto toho aby se snažili vytvořit sami něco, co bude zajímavé pro ostatní?

Každý měsíc se mě desítky mladých lidí (myslím tím v rozmezí 15 – 20 let) ptají, jak mají vyfotografovat tu a tu scénu, jak nastavit fotoaparát, jak tu fotografii upravit anebo co a jak mají fotit aby byli úspěšní. Vždy rád odpovím těm, u kterých člověk vidí i snahu se zlepšit, učit se a zlepšovat, ale pokud bych měl odpovídat na každou zprávu, tak můžu ihned každému poslat manuál od koupě vhodné fotoaparátu a objektivu až po poslední úpravu na fotografií k tisku. Zamýšlím se nad tim, proč si spousta lidí nedokáže sama poradit, zamyslet se, hledat, zkoušet … ale naopak se většina začíná ztrácet v dnešním digitálním a sociálními sítěmi přeplněném světě natolik, že očekává od druhých vše jako na podnose, a to co získá bez vlastní investice, ihned co nejlépe zpeněží, je to přeci tak jednoduché. Je snad času pro sebevzdělávání o tolik méně jako před 10-ti lety? Z toho co každý den vidím, mám spíše pocit že je ho až moc, jen ho stále méně lidí umí smysluplně využít.

Vítejte na mých nových webových stránkách!

Jsem velice rád, že Vás můžu po dlouhém čekání, změnách a zejména velkém úsilí přivítat na mých nových webových stránkách.

Trvalo to opravdu dlouho a ani mi možná nebude věřit, ale na tomto projektu pracuji v podstatě posledních 5 let, nicméně díky velkému pracovnímu nasazení a množství nových zakázek, nebylo možné to zpracovat dřív. Sami to znáte, času je stále méně a méně a přitom si člověk musí uvědomit, že práce není celý jeho život, i když je to důležitá součást.

V podobě, jaké nyní stránky jsou, samozřejmě nezůstanou dlouhou dobu. Již teď Vám můžu prozradit, že chystám rozšíření o e-shop, kde bude možno zakoupit nejen obrazy, velkoplošené fotografie, ale taktéž postupně i výukové kurzy pro focení a Adobe Photoshop. Stejně tak budu přidávat pravidelně nové galerie a zejména na blogu, budete moci sledovat hobby galerie z různých míst po Evropě a taktéž novinky z fotografické i zemědělské techniky a samozřejmě nemůže chybět spousta zajímavostí.

Moc děkuji za podporu všem, kterým se má práce líbí a doufám, že se bude líbit i nadále!

Díky moc!

Jakub Nitran